Na vrchu Svatobor byla postavena první rozhledna pod vedením stavitele Rudolfa Mirvalda za 3 740zlatých. Na stavbu přispěli rodáci, přátelé města, turisté, místní spolky, obec, spořitelna a peněžní ústavy.
Původcem myšlenky na stavbu rozhledny byl Vojtěch Maštovský, který dokonce v průběhu stavby půjčoval z vlastních prostředků na uhrazení výplat.
Krátce před otevřením11.července 1898 byl do rozhledny zazděn pamětní list, který vzletnou formou vypracoval V. Maštovský.
Cituji:
Avšak pohledy naše dovoloval les jen na některých místech a tu často ozvala se přání, možno-li by bylo nejvyšši místo ještě zvýšiti a tak celkového kruhového panoramatu docíliti.
Na stavbu rozhledny podnes vyplacen panu Rudolfu Mirvaldovi obnos 2.765 zl 40 kr, takže zbývá mimo vícepráci mu ještě doplatiti 500 zl. Na cestu k rozhledně vyplaceno 117 zl 30 kr a je do 2/3 dostatečně upravena. Dluh obnáší na směnku ze spořitelny sušické 400 zl. Majetek v pokladně v hotovosti 110 zl.
... V přítomné době, kdy spis tento končíme, jest královské město Sušice městem ryze českým a jest naším vřelým přáním, aby Bůh dal, by město toto po všecky příští věky zůstalo městem českým, naší krásnou řeč českou uchovalo příštím potomkům, všem možným nástrahám nepřátelským jakožto poslední bašta česká na Šumavě povždy svorně oddolalo, aby městem svobodomyslným a s duchem pokroku ku slávě vlasti naší a národa českého povždy zachováno bylo, tak, aby každý příslušník národa českého s této rozhledny námi mravenči pílí zachované na město Sušici pohlížející zřel v městě našem sídlo pravých, statných, bujarých a neohrožených synů naší krásné vlasti a národa českého. Příští veliké budoucnosti našeho národa voláme upřímně:
Na zdar!
V Sušici dne 11. července 1898.
Komité pro stavbu rozhledny
K otevření se nejvíce účastníků sjelo již 7.září v noci. Ráno pak vyšli za úmorného vedra na Svatobor, jenž se hemžil návštěvníky procházejícími pod zvláštní slavobránou. Pěvecký spolek Sv. Václava zazpíval na úvod slavnosti. Následoval proslov architekta Vratislava Pasovského, na závěr promluvil říšský poslanec prof. Dr.Vilém Kurz. Odpoledne pokračovalo za doprovodu hudby na Vodolence, kde si mladí i staří zatančili.
Otevřené cimbuří jako zakončení rozhledny se neosvědčilo, neboť časté větry, déštˇ a nepohoda stále poškozovaly omítku. Proto již r. 1904 byly nutné první opravy a bylo dozděno cimbuří cihelným mezizdivem opatřené dvanáctistěnnou zasklenou „lucernou“. Připevněn byl i hromosvod /R. Salášek/ . Rozhledna tak dosáhla vše 28 m.
Radost z oprav netrvala dlouho. 1.11.1905 požár zcela zničil útulnu na Svatoboru, ale naštěstí byla pojištěna. (V témže roce došlo i k pojištění rozhledny.)
Obavy o rozhlednu však trvaly, dokonce se pomýšlelo i na její uzavření. Roku 1907 na návrh ing. Ladislava Myslíka bylo zdivo rozhledny staženo železnými pásovými kleštinami a svislými železy. Ke zřízení kruhů bylo použito 318 kg svislých želez od firmy Jar. Hustolese ze Smíchova a 16 kusů anglických matek se šrouby. Kovář K.Šafránek dodal 5 obručí o váze 658 kg.
Během dalších let se začaly objevovat menší trhliny ve stěnách zdiva, dokonce se věž z nejasných příčin nakláněla, což bylo patrné zvláště z větší dálky. Stavitel rozhledny Mirvald sice tvrdil, že obavy jsou plané, ale pochyby přetrvávaly.
Roku 1915 byly provedeny další opravy – rozpočet 921 K 50 h byl však značně překročen. Konečný účet stavitele Holečka byl 2.287 K 04 hal.(Obci se nedostávalo financí, a tak staviteli nezbylo než počkat.)
Nová rozhledna
V roce 1933 dosáhl odklon rozhledny 1,78m, a proto bylo nutné ji strhnout.
Cituji:
"Zbourání takového kolosu, jakým byla stará,28 metrů vysoká rozhledna, nebylo jednoduchou věcí. Ale důvtipu architekta p. Karla Houry, jemuž po provedeném ofertním řízení zadána stavba nové rozhledny, se podařilo během tří dnů starou rozhlednu posaditi na zem, aniž by někdo z dělníků přišel k úrazu. —
Svatobor osiřel dne 8. května 1934. A tu teprve nejen turisté, ale veškeré sušické občanstvo si uvědomilo, že není možno nechati Svatobor bez typické rozhledny, která každému scházela. A budovatel nové rozhledny architekt p. Karel Hourá počal v háji Svatoborském a na temeni Svatoboru čarovati. Za necelé tři měsíce vykouzlil ve výši 839 m překrásnou bílou krasavici, která je vysoká 31 m, tedy o 3 m vyšší nežli původní rozhledna. Tato panna krasavice však není nijak subtilní, neboť si vyžádala:
| kamene ze staré rozhledny | 165 m3 |
| žulového kamene z Odolenky | 230 m3 |
| říčního písku | 125 m3 |
| šutrů do betonu | 95 m3 |
| kusového vápna | 146 q |
| cementu portlandského | 268 q |
| cementu standart | 34 q |
| železa do betonu | 13.60 q |
| šroubů, kleštin a hřebů | 5.98 q |
| dřeva | 36.60 m3 |
| schodů | 182 kusů |
| vody | 102 600 litrů |
| povozů | 334 dní. |
Celkový počet odpracovaných dní činil 1804, největší počet dělníků, zaměstnaných v jednom dni činil 37, největší počet povozů, zaměstnaných v jednom dni 13 párů koní. Podnikatel stavby, architekt p. Karel Hourá vykonal na stavbu rozhledny a chaty do výše 839 m celkcm 65 cest autem typu Tatra—Hadimrška
Dne 12. srpna 1934 byla nová rozhledna na Svatoboru slavnostní otevřená a odevzdána veřejnosti.
